Napsali o nás
Pedagogická fakulta zintenzivní praxe studentů
Studenti učitelství pedagogické fakulty budou mít intenzivnější praxi než doposud. Jejím výsledkem má být rychlejší a lepší připravenost na odlišné vzdělávací programy škol. V dalších letech by tak absolventi této fakulty měli být lépe vybaveni dovednostmi, které by jim umožňovaly pružněji reagovat na všechny úkoly, které před učitele staví současná společnost.
Vedle státního rámcového vzdělávacího programu přinesla školská reforma školám povinnost mít vlastní vzdělávací program. Na rozdíl od dřívějška, kdy pro všechny školy platily stejné závazné osnovy, má dnes každá škola svá specifická vzdělávací pravidla. Není proto výjimkou, že se na jedné škole učí například matematika jinak Pedagogická fakulta zintenzivní praxe studentů než na škole jiné a podobně. Velmi často se navíc stává, že praxe, do níž absolvent pedagogické fakulty vstoupí, je jiná, než byla na počátku jeho studia. Lépe propojit teoretickou a praktickou část má nyní nový projekt Inovativní vzdělávání učitelů spojením teorie s praxí (ITEP).
„Naši studenti tak budou získávat větší osobní zkušenosti s odlišnostmi vzdělávacích programů škol už v průběhu studia. A i když není možné, abychom je za pět let naučili to, co budou potřebovat dalších čtyřicet, chceme, aby jejich praxe byla intenzivnější a kvalitnější v mnoha ohledech. Chceme je zároveň podpořit v tom, aby více pracovali sami na sobě,“ řekl Čestmír Serafín, garant projektu.
(map)
Pedagogická fakulta zintenzivní praxe studentů
pátek 12. ledna 2018, 08:23 - Text: Milada Hronová
Studenti učitelství Pedagogické fakulty Univerzity Palackého budou mít intenzivnější praxi než doposud. Jejím výsledkem má být rychlejší a lepší připravenost na odlišné vzdělávací programy škol. V dalších letech by tak absolventi této fakulty měli být vybaveni dovednostmi, jež by jim umožňovaly pružněji reagovat na všechny úkoly, které před učitele staví současná společnost.
Vedle státního rámcového vzdělávacího programu přinesla školská reforma školám povinnost mít vlastní vzdělávací program. Na rozdíl od dřívějška, kdy pro všechny školy platily stejné závazné osnovy, má dnes každá škola svá specifická vzdělávací pravidla. Není proto výjimkou, že se na jedné škole učí například matematika jinak než na škole jiné a podobně. Velmi často se navíc stává, že praxe, do níž absolvent pedagogické fakulty vstoupí, je jiná, než byla na počátku jeho studia.
Lépe propojit teoretickou a praktickou část má tak od ledna nový tříletý projekt Inovativní vzdělávání učitelů spojením teorie s praxí (ITEP, který olomoucká pedagogická fakulta získala z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
„Naši studenti tak budou získávat větší osobní zkušenosti s odlišnostmi vzdělávacích programů škol už v průběhu studia. I když není možné, abychom je za pět let naučili to, co budou potřebovat dalších čtyřicet, chceme jejich praxi zintenzivnit a zkvalitnit v mnoha ohledech. Chceme je zároveň podpořit v tom, aby více pracovali sami na sobě,“ řekl Čestmír Serafín, děkan PdF UP. Absolventi by podle něj měli umět i pružněji reagovat na změny ve společnosti.
„Například začne-li se silněji vnímat rizikové jednání mládeže, objeví se požadavek, aby se téma objevilo v rámci vzdělávání ve školách. Je jen otázkou krátkého času, kdy se společenský problém dostane do obsahu vzdělávání studentů pedagogických fakult,“ dodal Čestmír Serafín.
Studentské portfolio jako část portfolia profesního
Každý student učitelství si během studia vytváří takzvané Studentské portfolio. Přestože rozsah osmitýdenní praxe zůstane stejný, nově má toto portfolium obsahovat větší počet praktických výstupů z učení, které si budou studenti zaznamenávat už od prvního ročníku. Nově bude portfolium elektronické a obohacené o další kapitoly i povinné části. Může se stát i zajímavým vstupním dokladem uchazeče o profesi učitele.
Podle Pavla Neumeistera, proděkana pro studium PdF UP a zároveň vedoucího jedné ze šesti klíčových aktivit projektu, se dříve stávalo, že první dny praxe se studenti snažili zorientovat v tom, jak konkrétní škola vyučuje. Nyní by měli být připraveni lépe. K tomu má přispět i databáze škol, které s fakultou spolupracují a díky níž posluchač bude znát základní typové linie školního vzdělávacího programu školy už před praxí.
„Každý učitel má ve výuce určité postupy, techniky a neměl by je používat zcela automaticky jen proto, že žádné jiné neumí. V rámci Studentského portfolia povede nově posluchač i sebereflektující deník, do kterého si bude své zkušenosti zapisovat. Už během praxe je potřebné si pokládat otázky, proč metoda, kterou student ve výuce využil, nefungovala a co naopak udělal dobře. O úspěchu i neúspěchu budou studenti diskutovat s cvičnými učiteli i přednášejícími na fakultě. Uvědomí si, že některé metody fungují na některé žáky a jiné ne. Jde nám o sebereflektivní dovednost, kterou chceme u studentů posílit,“ řekl Pavel Neumeister.
Nové Centrum didaktických inovací a spolupráce šedesátky škol Olomouckého kraje
Databáze škol, s nimiž fakulta nyní spolupracuje, se stane součástí dat Centra didaktických inovací, které na fakultě vzniká také díky novému projektu. „Budeme v něm porovnávat materiály ze škol, analyzovat je a hledat jednotlivé proudy a spojitosti. Centrum navíc provážeme s informačním systémem. Informace budou sloužit nejen studentům, ale i našim pedagogům,“ dodal Pavel Neumeister. V rámci projektu ITEP spolupracuje s Pedagogickou fakultou UP asi šedesát škol Olomouckého kraje. Tamní cviční učitelé budou studentům učitelství pomáhat v orientaci a budou se s poznatky z praxe podílet i na výuce Pedagogické fakulty UP.
„Naším cílem je nyní vytvořit systém, který bude fungovat i po uplynutí projektu. Nejen my tak získáme informace o praxi a o tom, na jaké změny je potřebné reagovat, ale i základní školy získají reflexi, jakým způsobem připravujeme budoucí učitele na pedagogické fakultě,“ dodal Pavel Neumeister.
Projekt Inovativní vzdělávání učitelů spojením teorie s praxí (ITEP), který olomoucká pedagogická fakulta získala z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, je jedním z největších projektů PdF UP, zaměřených na přípravu a realizaci změn vedoucích ke zkvalitnění osobnostní identifikace studentů učitelství se svou vzdělávací i sociální rolí v jejich budoucí odborné praxi. Věnuje se také zvyšování kvality vysokoškolských učitelů, podpoře využití technologií i tvorbě a inovaci informačního systému praxí.
Olomoucká univerzita zintenzivní praxe studentů učitelství
Na studenty učitelství Pedagogické fakulty Univerzity Palackého (UP) v Olomouci čeká intenzivnější praxe než dosud. Výsledkem má být rychlejší a lepší připravenost na odlišné vzdělávací programy jednotlivých škol. Absolventi pedagogiky by tedy měli být vybaveni dovednostmi, jež by jim umožnovaly pružněji reagovat na úkoly, které před učitele staví současný svět. Nový projekt má název Inovativní vzdělávání učitelů spojením teorie s praxí (ITEP).
pátek 12. ledna 2018, 13:02
Vedle státního Rámcového vzdělávacího programu přinesla školská reforma školám povinnost mít vlastní vzdělávací program. Dříve pro všechny školy platily stejné závazné osnovy, nyní má každá škola svá specifická vzdělávací pravidla.
Není proto výjimkou, že se na jedné škole kupříkladu učí matematika jinak než na jiné. Velmi často se navíc stává, že praxe, do níž absolvent pedagogické fakulty vstoupí, je jiná, než byla na počátku jeho studia.
Reagovat na změny ve společnosti
Lépe propojit teoretickou a praktickou část má od letošního ledna právě nový tříletý projekt ITEP, na který olomoucká fakulta získala finance z evropského Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
„Naši studenti budou získávat větší osobní zkušenosti s odlišnostmi vzdělávacích programů škol už v průběhu studia. I když není možné, abychom je za pět let naučili to, co budou potřebovat dalších 40 let, hodláme jejich praxi zintenzivnit a zkvalitnit v mnoha ohledech. Chceme je zároveň podpořit v tom, aby více pracovali sami na sobě,“ uvedl Čestmír Serafín, děkan Pedagogické fakulty UP.
Absolventi by podle něj měli umět i pružněji reagovat na změny ve společnosti.
„Například začne-li se silněji vnímat rizikové jednání mládeže, objeví se požadavek, aby se téma objevilo v rámci vzdělávání ve školách. Je jen otázkou krátkého času, kdy se společenský problém dostane do obsahu vzdělávání studentů pedagogických fakult,“ dodal.
Studentské portfolio a spolupráce se školami
Každý student učitelství si během studia vytváří takzvané Studentské portfolio. Přestože rozsah osmitýdenní praxe zůstane stejný, nově má obsahovat větší počet praktických výstupů z učení, které si budou studenti zaznamenávat už od prvního ročníku. Elektronické portfolio se může podle univerzity stát i zajímavým vstupním dokladem uchazeče o profesi učitele.
Pavel Neumeister, proděkan na fakultě v Olomouci a zároveň vedoucí jedné z aktivit projektu, připomněl, že se dříve stávalo, že první dny praxe se studenti snažili zorientovat v tom, jak konkrétní škola vyučuje. V současnosti by měli být připraveni lépe. K tomu má přispět i databáze škol, které s fakultou spolupracují a díky níž má student učitelství znát základní typové linie vzdělávacího programu školy již před praxí.
„Každý učitel má ve výuce určité postupy, techniky a neměl by je používat zcela automaticky jen proto, že žádné jiné neumí. V rámci Studentského portfolia povede nově posluchač i deník, do kterého si bude své zkušenosti zapisovat. Už během praxe je třeba si pokládat otázky, proč metoda, kterou ve výuce využil, nefungovala, a co naopak udělal dobře. O úspěchu i neúspěchu budou studenti diskutovat s cvičnými učiteli ve školách i přednášejícími na fakultě. Uvědomí si, že některé metody fungují na některé žáky – a na jiné ne,“ vysvětlil Neumeister.
Databáze škol, s nimiž fakulta spolupracuje, se stane součástí dat Centra didaktických inovací, které na fakultě vzniká také díky novému projektu. V rámci ITEP spolupracuje s Pedagogickou fakultou UP zhruba 60 škol Olomouckého kraje.
Česká školní inspekce nedávno kritizovala, že podpora začínajících kantorů v praxi je jen formální a nesystémová, často chybí pomoc zkušenějších kolegů.
ITEP – Informativní článek za KA III.
pondělí 14. leden 2019, 8:53
Informační článek, který uvádíme, se zabývá prezentací jedné z pěti klíčových aktivit nesoucí název „Rozvoj kompetencí studentů-budoucích učitelů propojením teoretické a praktické výuky“ v projektu „Inovativní vzdělávání učitelů spojením teorie s praxí“ (reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_038/0006522). Smyslem projektu je zkvalitnění osobností identifikace studentů učitelských oborů s novou a zcela odlišnou sociální rolí v procesu výchovy, již budou ve své budoucí praxi zastávat.
Dílčí část prezentující klíčovou aktivitu si klade za cíl posilnit praktickou stránku přípravy studentů pedagogické fakulty na budoucí učitelské povolání. K tomu byly zřízeny jednotlivé předměty, jejichž cílem je přinést praktické poznatky do odborného prostředí mj. i skrze využití aktivní spolupráce s externími didaktiky z praxe, která obohatí a rozšíří obzory studentům, aby jejich uplatnění v praxi bylo co nejefektivnější.
Již v zimním semestru 2018/2019 jsou studenti různých oborových kombinací, zejm. v magisterských a navazujících studijních programech, vzděláváni ve 24 disciplínách typu C, které jsou průřezové všemi oblastmi a mají své zástupce téměř na všech katedrách či ústavech Pedagogické fakulty UP v Olomouci. Na tyto semináře naváží doplňující praktické workshopy, které se uskuteční v letním semestru 2018/2019. Jedná se o předměty z oblasti přírodních věd i humanitně či umělecky zaměřené předměty. Studenti se v nich mohou vzdělávat v oblastech věnovaných předškolnímu věku dětí, kdy dochází prostřednictvím aktivizačních metod např. k dramatizaci pohádek, která zprostředkovává dětem např. vhodné vzorce chování. Studenti si budou postupně osvojovat metody kritického myšlení a jejich realizaci prostřednictvím modelu E-U-R, který reaguje na současné podmínky školní praxe a ukazuje studentům jak pracovat s různorodou skupinou (s dětmi z jiných kulturních prostředí, se sociálním či zdravotním znevýhodněním apod.).
V jazykově orientovaných předmětech je naopak cíl kladen především na rozvoj čtenářských návyků, schopnosti tvořivé recepce, výběr vhodných textů úměrně věku, interpretace a produkce literárního textu, pomocí nichž mohou budoucí pedagogové u žáků pozitivně ovlivnit životní postoje, hodnotovou orientaci či obohatit jejich duchovní život.
Studenti se dále mohou setkat i s badatelsky orientovanou výukou a využitím různých technologií a praktických modelů v rámci laboratorních cvičení v oblasti přírodopisu. V matematice budou u studentů rozvíjeny bilingvní prvky vzdělávání a dále zaměření se na transformaci zkušeností s vyučováním matematiky v praxi.
Cílem umělecky zaměřených předmětů je zkoncipovat originální model výuky pro určitou skupinu žáků s využitím možnosti inkluze. Jejich cílem je i hledání řešení problémově výchovné situace vznikající v heterogenní skupině, důležitá je i následná výtvarně zaměřená práce na úrovni ověřeného experimentu s formou i materiálem, čímž dochází k utváření pozitivních postojů ke znevýhodněným skupinám.
Poslední prezentovanou skupinou je možnost rozvoje a vzdělávání se v jednotlivých speciálně-pedagogických oblastech jako je práce s žáky se zrakovým postižením, kdy se budoucí pedagogové seznámí s kompenzačními a didaktickými pomůckami pro zrakovou terapii, zrakovou stimulaci či prostorovou orientaci a především s prvky komunikace s jedinci se zrakovým postižením, stejně tak jako s jeho okolím a rodinou. Dále je zde zastoupena také oblast logopedické intervence v orofaciální oblasti, kdy se studenti seznámí s tím jak např. správně realizovat diagnostiku a úpravu nedostatků v artikulaci, nacvičit oromotorická a izometrická cvičení, přičemž z pomůcek se seznámí např. s logopedickými zrcadly, špátlemi, žvýkacími pomůckami, grabbery, rotavibrátory. Studenti budou mít také možnost aktivně pracovat s technologiemi jako tablety, kde jsou možnosti dalšího rozvoje skrze logopedické aplikace jako Logopedie, Stutter Help, Buzzer, Výukové kartičky, Abeceda. V oblasti osob se sluchovým postižením se seznámí s pohledem na jazykovou a kulturní minoritu - problematiku fenoménu Neslyšících, seznámí se s jednotlivými komunikačními technikami (znakový jazyk, znakovaná čeština, taktilní znakový jazyk, Lormova abeceda ad.), přičemž hlavním cílem tohoto předmětu je osvojení si základů znakového jazyka v praktické rovině, které jsou nezbytné pro dorozumívání se s dětmi se sluchovým postižením v kompetenci ve vizuálně-motorických systémech v kontextu inkluzivního vzdělávání. V oblasti dětí s pohybovými obtížemi se seznámí s nácvikem metodik z oblasti rehabilitace např. metodikou pro polohování, rozcvičování spastických končetin před pohybovými a grafomotorickými aktivitami. V oblasti psychopedické intervence se naučí práci s diagnostickým materiálem, který lze využít i u dětí předškolního věku v oblastech zrakového vnímání a paměti, motoriky, grafomotoriky, kresby, sluchového vnímání a paměti, řeči, základních matematických představ, orientace v čase, orientace v prostoru až po sebeobsluhu, sociální dovednosti, hru aj.
V souladu s výše uvedeným stručným shrnutím, co všechno mohou studenti získat je hlavním cílem všech zavedených C disciplín osobnostně-sociální rozvoj studentů (tj. budoucích učitelů), posílení jejich stávající didaktické přípravy dle aktuálních požadavků praxe, rozvoj inovativních přístupů, pozitivních postojů v jednotlivých oblastech, zvládnutí prevence rizikového chování žáků, akcentace ochrany zdraví, tolerance individuality a celková intenzivní příprava na práci s heterogenní skupinou (žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) v rámci procesu inkluze.
Doc. PhDr. Martina Fasnerová, Ph.D., katedra primární pedagogiky PdF UP
ITEP – Informativní článek za KA II
čtvrtek 28. březen 2019, 10:41
Projekt s názvem „Inovativní vzdělávání učitelů spojením teorie s praxí“ (reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_038/0006522), který v minulém roce získala Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, si klade za cíl nejen zkvalitňování přípravy budoucích učitelů, ale pozornost věnuje také samotným vysokoškolským pedagogům, a to v rámci jedné z klíčových aktivit, která nese název „Zvyšování kvality práce vysokoškolských učitelů“. Smyslem této aktivity je podpora rozvoje didaktických kompetencí vysokoškolských učitelů formou mentoringu.
Cílovou skupinou jsou začínající akademičtí pracovníci, kteří při spolupráci se svým mentorem mají příležitost rozvíjet se ve vybraných tématech svého budoucího působení. Tato individuální podpora se odehrává přímo ve výuce.
Dílčím cílem je u nejinovativnějších účastníků natočit a zpracovat videozáznamy z výuky – příklady dobré praxe, ze kterých bude následně vytvořeno několik krátkých e-learningových lekcí. Tato videa a e-learningové lekce budou sloužit účastníkům, kteří budou aktéry videozáznamů, jako reflektivní materiál v rámci mentorské podpory a rovněž mohou posloužit začínajícím pedagogům, případně mohou být využity v rámci výuky didaktiky.
Zkušení akademičtí pracovníci, kteří byli vybráni jako mentoři, prošli na začátku projektu 32 hodinovým výcvikem mentorských dovedností, kde byla nastíněna témata jako mentoring versus jiné formy podpory, smluvení kontraktu a stanovení cílů mentorské podpory, pozorování a jeho zásady, vedení mentorského rozhovoru - GROW model, mentorské programy a jejich efektivita aj.
Součástí podpory začínajících akademiků jsou také přednášky a workshopy zaměřené na již zmiňovaný rozvoj didaktických kompetencí, kde jsou prezentována a diskutována témata jako například metodika tvorby prezentací, e-learning ve vzdělávání, rétorika a komunikace, tvorba interaktivních multimedálních pomůcek, inkluze, multikulturalita a mnohá další.
Začínající akademičtí pracovníci mají také možnost absolvovat dvoutýdenní stáž na vybrané základní či střední škole a vyzkoušet si tandemovou výuku. V rámci tandemové výuky jsou preferovány inovativní metody a přístupy jako např. CLIL (obsahově a jazykově integrované učení) aj.
Věříme, že všechny výše zmíněné aktivity pomohou začínajícím akademickým pracovníkům se lépe a rychleji etablovat v roli vysokoškolského pedagoga.
Mgr. Pavla Andrysová, Ph.D., Ústav pedagogiky a sociálních studií
PdF UP
Tandemová výuka je pro akademiky z pedagogické fakulty zajímavou zkušeností
pátek 3. květen 2019, 11:28 – Text: Milada Hronová
Vybraní akademičtí pracovníci pedagogické fakulty mají možnost zažít edukační realitu na základních a středních školách prostřednictvím stáží a tandemové výuky. Zvýšit si didaktické schopnosti a kompetence mohou díky projektu Inovativní vzdělávání učitelů spojením teorie s praxí (ITEP).
Tříletý projekt získala olomoucká pedagogická fakulta díky Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Projekt se mimo jiné věnuje i zvyšování kvality vysokoškolských učitelů.
„Zabýváme se rozvojem didaktických kompetencí z části začínajících akademických pracovníků. Ti, kteří mají možnost vyzkoušet si výuku v tandemu, jsou akademici do pěti let od absolutoria doktorského studia. V rámci projektu mají stáž na vybrané základní či střední škole. Během ní navštěvují vyučovací hodiny jejich kvalifikace. Mladí akademici tak absolvují deset hodin náslechů, pořizují si poznámky a v závěru pak mají možnost vyzkoušet si jednu tandemovou výuku. Na ni se s pedagogem vybrané školy musí samozřejmě připravit,“ řekla Pavla Andrysová z Ústavu pedagogiky a sociálních studií.
Zdůraznila přitom, že akademičtí pracovníci tak získávají zkušenosti z jiného edukačního prostředí.
„Začínající akademický pracovník je ten, který po magisterském studiu nastoupí do doktorského studia. Stává se interním doktorandem a poté zůstane na univerzitě. Kontakt s praxí na základní či střední škole mu tedy samozřejmě chybí. A protože na pedagogické fakultě připravujeme studenty na profesní dráhu pedagoga právě na těchto školách, je nám tento projekt skutečně velkým přínosem. V tandemové výuce se jedná o úzkou spolupráci mezi pedagogy, při které dva vyučující spoleně plánují, realizují a vyhodnocují aktivity uskutečňované v rámci společně vedených hodin,“ doplnila Pavla Andrysová.
Její slova shodně potvrdil Petr Antene z Ústavu cizích jazyků, který si tandemovou výuku vyzkoušel na olomouckém Církevním gymnáziu Německého řádu.
„Určitě zajímavá zkušenost. O výuku se podělí dva učitelé a každý tak k tématu a jeho zpracování přinese svůj pohled. Nejde o to, že by si hodinu rozdělili na dvě části, ale po celou dobu výuky se mohou vzájemně doplňovat a pomáhat si,“ uvedl. Možnost načerpat edukační realitu a získat informace, které ilustrují současné dění na školách, je podle něj pro akademického pracovníka rozhodně přínosem. „Je přece dobré vědět, že to, co učíme, má v reálné praxi dopad,“ zdůraznil.
V České republice není tandemová výuka zcela běžná, a to z řady důvodů. Přitom ten ekonomický je jeden z nejdůležitějších. Jen zřídkakdy najdeme dva učitele v jedné hodině.
„Pro pedagogy je však zpětná vazba kolegů přínosná a obohacující. Jsou totiž vesměs omezeni na běžné hospitace, které vnímají spíš jako kontrolu než rovnocenný přístup. Stejný význam pro rozvoj didaktických kompetencí má i mentoring,“ uvedla Pavla Andrysová. I ten si mohou akademici pedagogické fakulty v rámci projektu ITEP vyzkoušet.
„Asi dvacet doktorandů, tzv. mentee, má dnes zkušenějšího kolegu z katedry, tzv. mentora, který prošel školením zaměřeným na mentoring. Tento mentor pozoruje mentorovaného, jak učí, a poskytuje mu zpětnou vazbu. Mentor s mentorovaným se v podstatě snaží společně dojít k cíli, který si mentorovaný na začátku stanovil,“ dodala Pavla Andrysová.
Projekt Inovativní vzdělávání učitelů spojením teorie s praxí (ITEP) je jedním z největších projektů PdF UP, zaměřených na realizaci změn vedoucích ke zkvalitnění osobnostní identifikace studentů učitelství se svou vzdělávací i sociální rolí v jejich budoucí odborné praxi. Věnuje se také zvyšování kvality vysokoškolských učitelů, podpoře využití technologií i tvorbě a inovaci informačního systému praxí.